V minulosti došlo u nás k nárůstu počtu reklamací na poškození konstrukcí zateplení staveb z důvodu zatékání vody v oblasti napojení parapetu na rám okna a fasádní zateplovací systém. V důsledku výskytu těchto problémů bylo navrženo řešení těchto detailů a stanovena definice vstupních požadavků na materiály pro tuto montáž. Cílem je upozornit na správný postup pro řešení montáže vnějších parapetů a vysvětlit mu pojem tzv. druhé odvodňovací roviny pod parapetem.
Řešení tohoto detailu založený na problémech vyhodnocených z uživatelské praxe. Montáž okna je komplexní záležitostí a jeden z jejích hlavních požadavků je zajištění odolnosti proti hnané dešťové vodě u připojovací spáry okenního nebo dveřního otvoru. Dalším citlivým a neméně důležitým místem odvodu dešťové vody je parapetní systém včetně systémových prvků. Toto místo je zajišťuje odtok hnané dešťové vody z celkové plochy okna a také za odtok vody z plochy parapetu s nízkým sklonem 5° (pozn. – ČR: je definován i sklon 3°). Právě u parapetu se nachází místo styku parapetního plechu, resp. koncovek parapetního plechu s rámem okna (obr. 1). Jedná o detail, kde se setkává několik profesí, a proto je nutné najít správné řešení detailu.
Obr. 1 – Místo kritického detailu – kde se stýká několi povrchů:, a) okenní rám, b) parapetní plech, c) fasáda / ostění Zdroj: Holzforschung Austria, 2020 [4]
Pro naši technickou praxi se dlouhou dobu tento detail jevil nerelevantní a nebyl mu přikládán význam. Až čas a praxe poukázaly na jeden faktor, který v případě opomenutí tohoto detailu může způsobovat reklamace v podobě poškození zateplovacího sytému fasády (zatékání a zhoršení tepelné vodivosti). Významným faktorem, jak u oken a dveří, je u provedení detailu parapetu orientace budovy a převažující směr větru a větrné zatížení (pozn.: ČR: ČSN EN 12210:2017 Okna a dveře – Odolnost proti zatížení větrem – Klasifikace), které v kombinaci s hnaným deštěm může způsobit kontinuální zatékání pod parapetní plech.
Řešení vnějších parapetů z hlediska norem a předpisů v ČR
Současná technická praxe v ČR může pro daný detail napojení parapetního systému využít aktuální verzi normy ČSN 74 60 77:2018 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování [1], uvádí i návrh řešení tohoto detailu. V této normě jsou správně uvedeny požadavky na vnější parapety, tj. musí být namontovány tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod srážkové vody před vnější líc stěny a bylo zamezeno zatékání do stavební konstrukce. Je definováno i minimálního sklon parapetu (3°) a je zmíněno napojení parapetu na okno. Pojem hydroizolace není však uveden detailněji. Detaily parapetních plechů řeší ČSN 73 3610 „Navrhování klempířských výrobků“. Tato norma neřeší požadavky na provedení koncovek parapetního systému, které jsou výrazným faktorem účinnosti celého parapetního systému. Zde je vhodné použít směrnici RAL Leitfaden zur Montage von Fenstern und Haustüren für Neubau und Renovierung (dále již jen směrnice RAL) z roku 2020, ze které vychází česká norma ČSN 74 60 77 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování [1] a [4].
Řešení vnějších parapetů podle směrnice RAL a podle směrnice Holzforschung Austria
Už od počátku zjištění problémů s tímto detailem byla ve směrnici RAL uvedena praktická ukázka provedení vnějších parapetů a byl definován i požadavek na koncovky instalovaného parapetního systému. Jako první odvodňovací linie je brán parapetní plech, resp. parapetní systém včetně koncovek. Pokud jsou tyto koncovky parapetního plechu testovány na hnanou dešťovou vodu koncovky podle ČSN EN 1027 Okna a dveře – Vodotěsnost, je na tento systém vystaven certifikát, potom není nutné provádět tzv. druhou odvodňovací rovinu pod parapetem. Pokud nejsou koncovky parapetního systému testovány a celkový systém parapetního plechu není testován na hnanou dešťovou vodu, potom je nutné vždy provést řešení tzv. druhé odvodňovací roviny pod parapetem.
Navržené provedeni použitím těsnících folií
Provedení druhé odvodňovací roviny pod parapetem musí být na ostění napojeno tzv, vaničkovou formou za použití těsnicích folií (obr. 2) Pro variantu s použitím těsnicích folií se použije průmyslově vyráběná těsnicí vodotěsné folie proti hnanému dešti, která musí být z materiálu na bázi modifikovaného bitumenu, polyisobutylenu, EPDM a měkčeného PVC a popř. při kombinaci s dalšími funkčními vrstvami (např. nosná flísová vrstva pro omítku). Aby tyto folie odolávaly během dalších fází výstavby poškození, musí mít tyto folie minimální tl. > 0,6mm [2]. U použitého materiálu musí být zohledněna také hodnota sd (pozn.: sd – ekvivalentní difúzní tloušťka vzduchové vrstvy v m, dále jen ve zkratce sd) tak, aby bylo použito difuzně otevřené řešení. Pokud je použit materiál s vyšší hodnotou sd, je nutné dodržet montážní postup výrobce a folie nemá být po celé délce vzduchotěsně přilepena, a je nutno zvážit mechanické kotvení k podkladu.
Obr. 2 – Řešení kritického detailu, použití těsnicích folií, Zdroj: https://blog.proclima.com/ [4]
Obr. 3 – Řešení kritického detailu, použití speciálních profilů, Zdroj: https://blog.proclima.com/ Drenážní modul od Bewa-Plast [4]
Řešení s použitím speciálních profilů
Dalším řešením je použití speciálních rohových profilů pro použití v rozích u kritických míst, kde se stýká okenní rám, fasáda a parapetní systém. Tyto rohové profily jsou kombinované s těsnicími foliemi (lepení v ploše na spádový klín mezi profily) (obr.3). Rohové profily jsou speciálně testovány a vyhotoveny tak, aby zabraňovaly zatékání. Jejich spodní profil je řešen tak, že je zajištěn odvod srážkové vody, popř. kondenzátu vodicími kanálky (drážkováním) přímo před fasádu.
Řešeni s použitím multifunkčních stěrek
Jako další variantu v kombinaci s fasádním systémem ETICS pak lze provádět řešení i s tzv. multifunkčními izolačními stěrkami (pozn.: obdobně jak se řeší hydroizolační stěrky v koupelnách tj. včetně bandáže) (obr.4). Zde jako u varianty s provedením detailu s foliemi je nutné zohlednit hodnotu sd použitého výrobku a jeho variabilitu s použitým fasádním systémem ETICS.
Obr. 4 – Řešení kritického detailu, použití multifunkční stěrky; pravý dolní snímek: dotěsnění, Zdroj: https://www.bdb.at/news/isocell
Napojení vnějších parapetních plechů na okenní rám a fasádu
Vedle úspěšného řešení detailů pod vnějším parapetem (pozn.: parapetní lech) a řešení u ostění je nutné kvalitně provést i napojení koncovek parapetních plechů na fasádní systém, okenní rám a paty spádového klínu. U lišt stínících rolet a žaluzií je nutno klást důraz na správnou aplikaci komprimovaných pásků (pozn.: komprimační páska – někdy též expanzní páska, je páska vyrobená z měkčené polyuretanové pěny s otevřenými póry; je impregnovaná a stlačená do tenkého pásku, který se po aplikaci samovolně roztáhne – expanduje a vyplní prostor spáry; jedná se hlavně též o čistou práci a čistý detail; dokáže nahradit montážní pěnu a v některých případech i vnitřní parotěsnou fólii a vnější paro-propustnou fólii; dále se snadno v případě potřeby odstraní a nahradí) na koncovce parapetu ve styku s fasádním systémem. Ke všem výše zmíněným detailům je nejlepší použít komprimované pásky třídy BG1 (DIN 18542), které dokážou dokonale zajistit vodotěsnost spoje a následně pojmout pohyby v detailu v důsledku změny teplot.
ZÁVĚR resp. DOPORUČENÍ
Je potřeba připomenout důležitost správnosti provádění těchto detailů a použití vhodných materiálů pro tento detail. Tento detail by měl být axiomem v řešení, ale pokud je neznají projektanti řešit s dodavateli systémů a v této otázce vést dialog, který povede k definici správného návrhu a následného provedení tohoto detailu jako standardního řešení u všech otvorových výplní. Zde by měl též zafungovat fakt odbornosti TDS (pozn.: technického dozoru stavebníka) resp. stavebního dodavatele, ale je to opět o osvětě v technických řešeních, aby tito odborníci, kteří mají zajistit výslednou kvalitu výsledného díla, tj. korigovat správným směrem i podklad, jako je projektová dokuemntace. Takže proto tato informace pro správce objektů, aby provedli v tomto detailu kontrolu předložené projektové dokumentace. Je potřeba dodat, že nezbytnost provedení není závislá jen na okenní montážní firmě, ale také na firmě provádějící aplikaci zateplovacího fasádního systému. Jen díky těmto opatřením se v budoucnu nebudeme setkávat s vysokým výskytem reklamací tohoto detailu u klasických staveb.
Autoři: doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc., Ing. Pavel Neumann a Ing. Lucie Stupková, Katedra technologie staveb, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, Thákurova 7, 166 29 Praha 6; pavel.svoboda@fsv.cvut.cz
