doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc., Ing. Mária Párová, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra technologie staveb

Fasáda již dávno nepředstavuje jen vnější vrstvu obvodového zdiva. Plní funkci tepelně-izolační, ale především estetickou, kdy její barevnost, struktura a požitý materiály tvoří hlavní architektonický nástroj. Zelenání či černání fasád tak vnímáme jako nepřijatelné vizuální jevy, které budí dojem špinavé a neudržované fasády. Tento efekt je důsledkem působení mikroorganizmů, který je všeobecně nazývaný biokorozi.

1. Co je biokoroze

Biokoroze se u materiálu projevuje mechanicky nebo chemicky. Mechanicky je materiál poškozován v důsledku přímé aktivity organizmu jejich pohybem či růstem. Při chemické biokorozi je materiál poškozován produkty metabolizmu. Mezi organizmy způsobující biokorozy řadíme bakterie, řasy, houby, lišejníky, mechy a vyšší rostliny (náletová zeleň).

Nejvýznamnějšími faktory ovlivňující tvorbu biokorozních mikroorganizmů je vhodná teplota a vlhkost, ale taky přítomnost SO₂, CO₂ a jiných chemických látek především v ovzduší.

Obr. 1 Příklad výskytu mechů na soklové části fasády

2. Místa výskytu

Výskyt bioorganizmů pozorujeme nejčastěji na severních stranách domů a u vyústění odvětrávacích mřížek, kde se déle drží vlhkost, která vzniká především kondenzací vzdušní vlhkosti na povrchu ETICS vlivem podchlazení povrchu především v nočních hodinách. Na stinných a vlhkých místech se objevují tlusté, želatinové patiny barvy zelené, namodralé až žluté.

Na osvětlených a relativně suchých površích vytváří řasy tenké, spíše šedé až černé patiny. Obr. 2

V prohlubních a mikroprasklinách, kde se může udržet malé množství humusu a vlhkosti se objevují mechy. Obr. 1 Obvykle je nacházíme u soklů, kde je nejvyšší vlhkost.

Obr. 2 Černý biofilm na fasádě

3. Hlavní faktory vzniku biokoroze

Během 90-ti let monitorování vlastností ETICS došlo k zjištění, že stále vyšší procento fasád podléhá biokorozi. Výzkumy příčin kolonizace povrchů ETICS v našich polohách sahají do období let 2000 – 2002, v německých krajinách až k roku 1980. V současnosti mají reklamace zelených fasád narůstající tendenci zejména u realizací ETICS z období let 2005 – 2007. [1]

Mezi základní faktory vzniku biokoroze se považují:

• Změny ovzduší

Zvýšená prašnost ve městech, narůstající doprava a s tím související nárust CO₂, obsah síry a dusíku v ovzduší, ale taky používání průmyslových hnojiv.

• Změny mikroklimatu

Teplejší zimy bez déle trvajících teplot pod bodem mrazu, které by zničily spory. Přívalové deště, silné větry, ale taky neudržovaná, přerostlá zeleň v bezprostřední blízkosti objektu, které stíní fasády a brání jejímu vysychání. Častější zavlažování travních ploch a mulčování zeleně v okolí objektů způsobují zvyšování vlhkosti.

• Změny v trendech architektury

Problematické bývají syté barvy omítek s malým koeficientem odrazivosti. Výrazné teplotní rozdíly povrchu ve dne a v noci vytváří dobré podmínky pro kondenzaci vzdušné vlhkosti. Hrubší zrnitost omítek vytváří prostor pro usazování prachu a organických látek, které tvoří živnou půdu pro mikroorganizmy. Malé nebo žádné přesahy střešních říms a klempířských prvků, členitost fasády i použité materiály omítek a jejich struktura pomáhají vytvářet vhodné prostředí pro mikroorganizmy.

• Údržba a správné užívání

Nedostatečná údržba – absence mytí fasády, neodborné zásahy do konstrukce ETICS, mechanické poškození zejména klempířských prvků, zatékání a pod.

Žádný z uvedených faktorů nemá výsostné postavení. Naopak, jednotlivé faktory působí v soustavě synergicky, navzájem se ovlivňují, umocňují nebo naopak úplně se vylučují. Kombinaci a kumulaci těchto faktorů bez preventivného nebo přímého zásahu – ošetřeni fasády je pravděpodobnost výskytu biofilmů a rozvoje mikroorganizmů na povrchu ETICS vysoká. [1]

4. Diagnostika a hodnocení stavu fasády

Pravidelné odběr stěru fasády a analýza biotického napadení ETICS by měly být rutinní součásti údržby objektu. Pouze na základě správné diagnostiky biotického napadení lze určit vhodný způsob sanace ETICS a prevence opakovaného výskytu.

Prvním krokem je vizuální hodnoceni stavu fasády. Pokud fasáda vykazuje známky napadení, je nutné se přesvědčit, že se nejedná o mechanické znečištění jako např. prach, bláto apod. Takto znečištěnou fasádu lze snadno očistit proudem vody. V případě, že se jedná o znečištění biotické, je nutno přistoupit k odběru vzorků.

Způsob odběru vzorků biotického napadení popisuje metodický postup v rámci projektu TA040010837 – Vývoj nových materiálů a technologií pro údržbu a rekonstrukci budov s aplikovanými ETICS. [2] Celý postup odběru vzorku metodou „stěr-obrus-stěr“ je volně přístupný na stránkách www.stachema.cz

Na základě analýzy vzorků určíme závažnost stavu ETICS. Napadení jedno-buňkovými řasami lze považovat pouze za estetický nedostatek. Pokud bude prokázaná penetrace mikroorganizmů do souvrství ETICS a diagnostikován výskyt vyšších organizmů jako např. mechů a lišejníků, jedná se o poruchu konstrukce (ETICS) – snížení jejich požadovaných vlastností a funkcí . [1], [2]

5. Způsoby odstranění a prevence

Princip odstranění biocidního znečištění spočívá v likvidaci samotných bio detergentů a použití preventivních opatření proti jejich šíření.

• Před použitím biocidních přípravků je nezbytné fasádu vždy důkladně očistit. Prvním krokem je suché čištění, kdy se povrch fasády vysaje a zbaví mechanických nečistot.
• Provede se kontrola soudržnosti omítky a vyspraví se všechny poruchy, zejména v místě napojení oken, klempířských prvků apod.
• Nanesení biocidního přípravku dle návodu výrobce.
• Poté se přistoupí k mokrému čištění tlakovou vodou a čistícím prostředkem. Voda musí být teplá, ideálně kolem 35 °C. Tlak vody nesmí poškodit povrch ETICS a vniknout pod omítku
• V případě vysoké kontaminace lze použít čištění párou.
• Pro déletrvající účinek biocidního přípravku se doporučuje nátěr po omytí fasády nanést znovu.

Aby bylo čištění účinné, je potřeba jej provádět za bezvětrného počasí při teplotách mezi +5 °C až +25 °C, ideálně na jaře, kdy se mikroorganizmy probouzí k činnosti.

Uvedení fasády do původního stavu je poměrně drahý a technologický náročný proces. Trendem ve vývoji ETICS je proto předcházení vzniku biotického napadení a vývoj materiálů odolných vůči mikroorganizmům nebo s maximální samočistící schopnosti.

Nové fasádní omítky mají odolnost vůči mikroorganizmům z hlediska svého složení. Organické části omítek jsou nahrazovány silikátovými nebo silikonovými pojivy případně jsou do nich přidávaný biocidy. Tyto omítkové směsi poté obsahují málo živin pro růst mikroorganizmů. Omítky na bázi silikonů jsou považovány za tzv. samočistící. Přidáním silikonu získává omítka hydrofobní charakter a zvyšuje přirozenou odolnost vůči mikrobiálnímu znečištění tím, že znesnadňuje sporům udržet se na povrchu a zarůst tam. [5]

Další z kategorie přirozeně odolných materiálu jsou omítky schopné regulovat vlhkost na svém povrchu. Na této omítce nezůstává voda dostatečně dlouho pro vytvoření prostředí vhodného pro usídlení a růst mikroorganizmů.

Všechny druhy omítek je možné ošetřit biocidním přípravkem, který je však nutné po určité době obnovovat. Délka působení všech těchto komponentů se nedá jednoznačné určit a závisí např. na poloze objektů– blízkost lesa, orientaci k světovým stranám, množství srážek i slunečního svitu, nadmořská výška i znečištění ovzduší prachem a emisemi. Cestou k prodloužení životnosti ETICS je však vždy důkladná údržba. [3]

V rámci údržby ETICS se doporučuje provést mokré očištění fasády a obnovení biotické ochrany novým nátěrem. Každých 10 až 15 let je vhodné provést nový nátěr fasádní barvou.

Velký vliv na životnost ETICS mají klempířské prvky na fasádě. Doporučuje se pravidelná kontrola nejméně 1x ročně všech klempířských prvků a styků s navazujícími konstrukcemi, aby se zamezilo vnikání vody do ETICS.

V neposlední řadě je nutné udržovat taky vnější prostředí ETICS a jeho okolí. V rámci údržby provádět pravidelný prořez okolní zeleně, odstraňovat mechy z přilehlých chodníků, chránit fasádu před znečištěním od ptactva.

6. Závěr

Trvalou ochranu ETICS před biokorozi v současné době není možné zaručit. Následky působení biogenních mikroorganizmů můžou mít fatální následky a výrazným způsobem ovlivnit životnost díla, ale taky kvalitu života obyvatelů objektu. Jedinou ochranou a zároveň prevenci vzniku je tedy pečlivá a pravidelná údržba.

Použitá literatura

[1]   Antošová, Naďa. Technológia likvidácie mikroorganizmov na zateplení a zabezpečenie rezistencie fasády. In Správa budov. Roč. 7, č. 1 (2013), s.14-18. ISSN 1337-6233

[2]   TA04010837 Vývoj nových materiálů a technologií pro údržbu a rekonstrukci budov s aplikovanými kontaktními tepelně – izolačními systémy obvodových plášťů (ETICS)

[3]   Plášková, Petra, Biokoroze anorganických materiálů, Diplomová práce 2008

[4]   Antošová, N. Vybrané technológie ochrany a údržby kontaktných zatepľovacích systémov. – Brno: Tribun EU, 2011.- 63 s. – ISBN 978-80-263-0051-9 (CD nosič) The technology of protection and maintenance of thermal insulation composite systems.

[5]   Antošová, N. Prípravky proti riasam. In: Eurostav, Jún 2003, ročník 9.

[6]   Antošová, N. – Ďubek, M. – Petro, M.: Insulation Faults and Process of Fault Solution at the Stage of Durability the ETICS. In Interdisciplinarity in theory and practice [elektronický zdroj]. No. 11 (2016), online, s. 26-29. ISSN 2344-2409.

Příspěvek vznikl za podpory operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání – Strukturální fondy EU EF16_02 Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků.